Turecké zápisky

23. ledna 2010 v 12:24 | Márty |  Zápisky z cest
Jen pár postřehů z dovolené v Turecku...

Kdo chce poznat Turecko, neměl by vsadit na pobytový zájezd. Pobytový zájezd znamená cestu k moři do relativně stejných podmínek ve většině evropských letoviscích. Písečná pláž, lehátko u bazénu, hotelová jídelna, stánek se suvenýry . Vše uniformního vzhledu, takže nepoznáte, zda jste v Turecku, Řecku či Španělsku.

Jedinou šancí poznat alespoň malý kousek dané země jsou fakultativní výlety. Za poměrně vysokou cenu vás ráno naloží autobus, odveze vás k jakési komerčně oblíbené památce a večer jste unaveni zpět na hotelu.

Turecké letovisko Side je právě takové. Pláže i moře jsou takřka stejné jako v italském Bibione či Lamai beach na thajském ostrově Koh Samui - písečná pláž s pozvolným přístupem do moře, ve kterém mnoho života neuvidíte. Pokud máte rádi krásné moře plné života, vyražte raději do Chorvatska na Makarskou riviéru, na Sicílii, na thajský ostrov Phi Phi, do Karibiku - zkrátka jinam.
A společné jsou i další věci. Bazény v hotelovém komplexu sem tam "ozvláštní" klouzačka do vody. Snídani dostanete nejčastěji v britském stylu (káva, čaj, vejce na různé způsoby, toastový chléb, džem, párky, zelenina). Oběd a večeře bude bufet podobný výběrem lepší závodní jídelně. Během dne vás budou animátoři přesvědčovat, že právě teď je nejlepší čas hrát šipky, cvičit do rytmu muziky v bazénu či hrát volejbal. V prodejně suvenýrů bude k mání pestrý výběr triček a šortek, nafukovacích nesmyslů do vody a zcela kýčovitých suvenýrů, jež mají připomínat zvláštnosti dané země. Na hotelovém pokoji si budete moci pustit výběr německých satelitních programů a někde dokonce i klimatizaci.

Ale abych se vrátil k tureckému Side… Můj pobyt zde se pomalu chýlí ke konci. All inklusive program mě zatím nedonutil ke směně byť jen pár tureckých lir za euro. Není důvod. Jednak v každém "bazaru" euro bez potíží uplatníte, ale hlavně není potřeba cokoli kupovat. Pití i jídlo je vždy k dispozici. Klasická nabídka čítá sortiment nealko nápojů od Pepsi či místní pivo. Když jsem se snažil první den popsat číšníkovi, že bych rád půl sklenky piva a zbytek Sprite, číšník briskně reagoval "Radler?". Německo je velký národ! Jídlo krom snídaně, oběda a večeře, zahrnuje i "lehké" jídlo během dne. Myslí se tím hamburgery, smažené kuřecí nugetky, hranolky, atd. To chutná zvláště dětem. Běžně lze vidět silně obézní dítko s talířem hranolek, smaženým masem a kolou. Za souhlasu rodičů. Inu, není nad zdravou stravu!

Když už jsem zmínil německý vliv, zmíním i polský (a možná nejen polský). Když půjdete kdykoli k bazénu, setkáte se s podivným egoistickým jevem. Přestože je u bazénu velké množství lehátek, je téměř nemožné najít nějaké volné. Většina je sice prázdných a v bazénu je minimum koupajících se, ale na každém leží již od rána ručník, který jako by říkal - zde je OBSAZENO! Jde o zvyk převážně polských turistů, ale rychle se učí i jiné národy. Pokud vzpomínám na hotel v Dominikánské republice, kde většina turistů byla ze severní Ameriky, nic podobného tu nefungovalo a všichni byli spokojeni. Funguje jediné. Chvíli z bazénu pozorovat lehátka a tam kde dlouho nikdo není shodit osušku na zem a lehátko prostě použít. Máte přeci také zaplaceno!
Mít lehátko neznamená mít vyhráno. Ještě je třeba trocha štěstí na dobré sousedy. Náruživý kuřák na vedlejším lehátku, či neposlušné děti dokáží relax zcela zničit.

Na internetu jsem se dočetl, že je Turecko rájem nákupů oblečení. Něco na tom bude. Večer, když se sešeří, vyrážejí turisté z hotelových komplexů k pouličním stánkům. Zde lze doslova za pakatel nakoupit "značkové" oblečení, boty, zlato, hodinky, kabelky, … Tři trička s límečkem a populárním krokodýlkem (známé oděvní logo) koupíte už za 10 euro. Stejně levně koupíte košile Armani, trika Tomi Hilfiger, šortky Adidas, boty Nike, mikiny Jack Wolfskin. No nekupte to! S duševním majetkem (ochranná značka) si Turci hlavy nelámou. Zboží, které dostanete u českých Vietnamců leda pod pultem tu v tisících kusech visí na stáncích. Kvalita je sice o něco horší, ale když originál stojí i dvacetkrát tolik?

Jak jsem již napsal, jediná možnost jak poznat alespoň minimálně danou zemi je vyrazit na fakultativní výlet. Obvykle bývá na výběr návštěva památek, kulturní představení či sportovně laděné výlety (rafting, čtyřkolky, aquapark, jeep safari). Někomu stojí za to vstát v 5 hodin, vyrazit na několikahodinovou cestu autobusem, aby spatřil vytoužené památky (turecké Pamukkale, egyptské pyramidy, krétské soutěsky, …) a zase absolvoval dlouhou cestu zpět. A nutno připočíst pár desítek euro, které zájezd stojí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama