Víkend v Jizerských horách

29. ledna 2007 v 11:08 | Márty |  Zápisky z cest
Poslední lednový víkend jsme si naplánovali výlet do Jizerských hor. Lze říci, že šlo o sraz budoucích sousedů na Dalejských výhledech, neboť jsme jeli s Katkou a Pjerem Grýgerovými a druhým vozem vyrazili Aleš, Petra a Lucinka Kracíkovi.
Cesta začala v sobotu v 7 hodin ráno. V tento čas dorazil Renault Megane řízený Pjerem před náš dům. Naložili jsme tašky a vyrazili směr Mladá Boleslav, Jablonec a dále do Dolního Maxova - cíle naší cesty. U Jablonce jsme si nastavili "Karla" - tak byl překřtěn hlas vycházející z GPS navigace. Karel nás vedl skrze zasněžené téměř opuštěné silnice vedoucí v horách a lesích.
Jedinou komplikaci způsobil ukazatel na námi rezervovaný penzion. Ten naznačoval odbočení vpravo, kde měl penzion po 800 metrech stát. Tak jsme vpravo odbočili a pokusili se zdolat příkré stoupání ve sněhu. Motor pracoval na plné otáčky, ale ani zimní pneumatiky nedokázaly pořádně zabrat. Tak jsme zastavili a s trochou námahy navlékli sněhové řetězy. Auto zabralo, vyjelo kopeček (cca 30 metrů) a tam se ukázalo, že cesta končí…
Sjeli jsme zpět na hlavní silnici a zeptali se kolemjdoucího. Ten nám ukázal správnou cestu - odbočit se mělo až dál na hlavní silnici - řetězů nebylo třeba! Dojeli jsme k penzionu Savoy (www.penzionsavoy.cz) a ubytovali se. To bylo cca v 10:30.
Náš pokoj byl až úplně nahoře, přímo pod střechou. Byl zařízen poměrně spartánsky - 4 postele, stolek, skříň. Na chodbě pak společné WC s koupelnou. Co se týká ubytování, zde bych viděl některé nedostatky. V současné době je již standard TV na pokoji, v koupelně bylo docela chladno a postel je pro člověka vyšší postavy (190cm) - tedy pro mne - krátká.
Po ubytování jsme s Grýgerovými vyrazili na výlet (Kracíkovi byli ještě na cestě, vyjížděli až v 9h) na rozhlednu Černá studnice (http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/cerna-studnice-u-jablonce-nad-nisou/). Autem jsme dojeli do vesničky Dolní Černá Studnice, kde jsme zaparkovali auto. Pěšky jsme se vydali cca 2 km k penzionu Grant a odtud cca 1 km lesem do kopce k samotné rozhledně. Součástí rozhledny je i restaurace, kde bylo kupodivu poměrně plno. Venku nebylo příliš vlídné počasí, trochu sněžilo a foukal ostrý studený vítr.
Na internetu v diskusi bylo několik pochval na místní gastronomii a tak jsme se rozhodli tyto informace prověřit. A musím říci, že tyto pochvaly byly oprávněné!!! Začnu pitím - několik druhů moštu v lahvičkách 250ml za 15 Kč, je výborná cenová nabídka. Pili jsme rybízový a jablečný. Chutnal i grog. Dana si k jídlu objednala vývar (dobrý) a dvě palačinky s ovocem. Katka také zvolila sladké - zmrzlinový pohár. Obě dostaly na neskutečně obrovské porce, chuťově i esteticky na velmi dobré úrovni! Já a Pjer jsme si dali maso v bramboráku - opět obrovská porce a velmi dobré! Už jen kvůli této restauraci se vyplatí na rozhlednu vyrazit! Nahoru jsme nakonec ani nešli, kvůli špatnému počasí byla rozhledna uzavřena. Ale to se dá pochopit, stejně by byl výhled jen omezený. Třeba se sem dostaneme někdy v létě s kolem.
Opět jsme absolvovali cca 3 km dlouhou procházku k autu a jeli do penzionu. Jeli jsme trochu oklikou, protože Karel se odmlčel (baterky?) a klasickou mapu jsme neměli (ani v době GPS není radno situaci podcenit a nemít mapu ČR). Na pokoji jsme na cca hodinku ulehli na lůžka a relaxovali. Poté jsme sešli do restaurace, která je součástí penzionu a kde jsme se potkali s rodinou Kracíků.
U restaurace se zastavím. Hlavně kvůli jedné raritě, která je její největší předností. Je to nekuřácká restaurace! Ani stopa po hnusném cigaretovém dýmu. Tím jsou vyváženy všechny ostatní nedostatky a každému nekuřákovi, nebo rodinám s dětmi tento penzion vřele doporučuji!
Seděli jsme a bavili se (nejčastěji na téma našeho budoucího bydlení v Dalejských výhledech). Středem pozornosti byla malá Lucinka (cca 1.5 roku). K pití byla mj. dobrá klasická Plzeň a samozřejmě vše ostatní (limonády, teplé nápoje). K jídlu bylo na výběr několik klasických předkrmů jako nakládaný hermelín, opečené minipárečky s TACO omáčkou, tlačenka či utopenci. Bylo možno vybrat si i z poměrně slušné nabídky hlavních jídel - sám jsem okusil jídlo ve stylu Penne Arrabiata a byl jsem maximálně spokojen. Dobrý byl i Dany smažený sýr s hranolkama a zeleninou. Na tom se sice moc zkazit nedá, ale porce byla velká a připraven byl dobře.
Po té co odešli Aleš a Petra s usínající Lucinkou, pokračovali jsme tak, že jsme vytáhli hru Kris Kros (česká verze populárního Scrabble) a dali 2 kola.
Cca v deset se šlo spát. Svou postel jsem prodloužil malým taburetem a za chvilku jsem usnul. Ráno v 8:30 byla snídaně. Neočekával jsem žádné zázraky a o to více jsem byl překvapen. Na tole bylo vše perfektně připraveno - konvice s kávou a čajem, chleby, máslo, džem, paštika, chutná vaječná pomazánka. Po vydatné snídani, na které jsme se sešli všichni společně, jsme se oblékli a vyrazili ke sjezdovce. Aleš vyrazil se svým snowboardem, Petra s lyžemi a Lucinka s klasickýma plastovýma bobama. My ostatní jsme jen přihlíželi. Dana si na malém kopečku snowboard vyzkoušela a naučila se i základní pádyJ. Asi po hodině už nám byla zima a tak jsme se rozloučili s Kracíkovými (zůstávají zde na celý týden) a vrátili se do penzionu. Nasedli jsme do auta a vyrazili do Smržovky na oběd do známé Pivrncovy hospody. Velké porce, dobré jídlo je v Jabloneckém okrese asi běžný standard. Následovala cesta zpátky do Prahy, kam jsme dojeli v cca 16 hodin. A tím náš výlet skončil…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Halucinace Halucinace | Web | 29. ledna 2007 v 11:29 | Reagovat

Ahojka, na mém blogu v rubrice bleskovky a soutěže probíhá stálá soutěž, když budeš chtít tak se přihlaš budu ráda dík :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama